Jdi na obsah Jdi na menu

BCCCZ Podkost 2010

31. 5. 2010
BCCCZ Podkost 29. a 30.5.2010

I tentokrát jsem se zúčastnila pasení v Podkosti pro borderky, vzhledem k zaměření collection styl jsem ale jela jen s Fixí. Původně jsme měly vyrazit v pátek večer, ale samozřejmě tomu bylo jinak. V pátek večer jsem sice vyrazila, ale cesta skončila dřív než pořádně začala.
Vyjela jsem za pěkného letního deštíku, ten se ale během pár kilometrů postupně přeměnil v povodňový slejvák, voda stála snad i na kopcích, vidět nebylo na tři kroky a nedalo se jet rychleji než pomalou chůzí. I tak se mi ale podařilo splašit defekt kola, nicméně mám velmi obětavého tatínka, který slejvák neslejvák vyrazil a vysvobodil mě, abych zase mohla jet. Jak se říká, každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán a tak ani ne po pěti stech metrech jízdy do nás snad nejsprostším možným způsobem, jaký jsem kdy viděla, naboural nějaký -náctiletý frajírek s klasicky vytuněným starým rádoby fárem a tak jsme řešili úplně jiné věci než cestu do Podkosti, kterou jsem musela posunout do brzkých ranních hodin. Na začátku odložené cesty mi prošly dvě černé kočky přes cestu, také srnky si chtěly povídat a nemalé následky průtrže také ovlivnily kvalitu jízdy, ale i přes všechny tyto peripetie jsem vyzvedla kamarády u Telče a pokračovali jsme v dobré společnosti a skvělé náladě.
Sobotní počasí bylo nádherné a během dne jsem se i opálila. Začínalo se s vlohami, kterých nebylo málo, asi něco přes 20. Vidět bylo bordery, dlouhosrsté kolie, kraťandu, ausí, boserona a snad apenzela. Jsem ráda, že jsem mohla vidět naživo další tradiční plemena a zase mám o něco větší přehled :o)
Odpoledne bylo určeno pro HWT, kterých se zúčastnilo celkem 8 psů, z toho bohužel 2 psi nedokončili. Já chytala zkušenosti hlavně teoretické a snažila se učit z chyb psovodů a musím říct, že všechny týmy byly moc šikovné a moc se mi jejich práce líbila.

Obrazek

Ani nevím jak se to stalo, ale při pozorování ve mě začal vrtat červíček Neposeda a začal nabádat, ať to v neděli taky zkusím. Zkoušky se protáhly až do večera, takže pak bylo jen krátké školení a šupky to ještě jednou probrat do hospůky a honem spinkat.
A byla tu neděle. Fí se celkem dobře vyspala a červík Neposeda mě přesvědčil, i když jsem nevěřila, že zkoušky aspoň dokončíme.

Obrazek

Prvně se běžely IHT 1, ty mi ale moc optimismu nepřidaly, protože úspěšnost byla velmi malá a psi, kteří ovečky zvládli moc pěkně, najednou nedošli dál než na outrun ... No už jsem se přihlásila a tak už jsem nemohla couvnout, já blbec.
Pak se běžely HWT, pořadí jsme si losli. Bylo nás 5. Já šla čtvrtá, ale než na mě přišla řada, už jsem nevěděla ani kdo jsem, natož kde mám psa. No prostě můj úplně první start v CS, navíc jsem se na zkoušky ani nepřipravovala, jela jsem tam jen na školení a nakonec se rozhodnu pro takovouto šílenost. Ach jo.
No tak jsem nastoupila, začíná se košárem, Fí pěkně čekala na zadní stěně košáru, ale ovečkám se ven moc nechtělo. Fí reagovala pěkně, začla jakoby zametat ale stejně to nepomohlo, tak jsem raději zakročila já a ovečky jí pomohla vyšoupnout ven, nechtěla jsem zamrznout hned na první překážce, protože každá sekunda navíc pro mě byla smrtelným trestem za mé nerozvážené rozhodnutí a já byla stále nervóznější a nervóznější. Ovečky vyšly ven a než stihly frnknout, Fí už dávno byla na svém místě a jistila je. Zavřela jsem košár a vyrazily jsme na první bránu, Fí mě moc mile překvapila a pěkně poslouchala i přesto, že jsem samou nervozitou nebyla schopna normálně mluvit ale celou dobu jsem na ni jen nervózně "štěkala". Druhá brána také pěkně v klidu, třetí, otočit se kolem palety o 180° a zpátky domů. No jo, ale to bych si musela pamatovat trať. Po krátké zastávce a opravdovém zmatku v hlavě jsem vzdala jakoukoliv snahu o zachování si tváře a zoufale se ptám na pokračování parkuru.

Obrazek

Naštěstí jsem se nemýlila a můžeme pokračovat na stanoviště pro ovečky na následující outrun, cesta skrz další branku. Ovečky odevzdáváme na místo a odcházíme na post pro handlera odkud pouštím psa na outrun. Před vysláním ještě zoufale kouknu na Fifču a ta, jakoby to pochopila předvede jeden z jejích lepších, širších outrunů, pěkné převzetí, slušné přivedení, snad mohlo být malinko pomalejší. pak obtočit kolem kolíku a odhánění na branku. S Fí jsem ještě odhánění na konkrétní cíl nedělala a tak moc nechápala proč najednou taková buzerace a přesnost, také proto jsme ze začátku dost kličkovali a nedrželi se trati, ale pak jako když lusknete prsty to pochopila a šli jsme přímo, snad mohu říct, že bez většího zaváhání až do branky, kde jsme opět přešli na balanc a až ke košáru jsem mohla jít před ovcemi.

Obrazek

Následovalo uklidnění před košárem, otevření košáru, zahnání do něj a zavření vrátek. To podle mě a doufám, že se nikoho nedotknu, bylo nejhezčí za celou neděli. A to je konec.
Fí získala 90 bodů, což byl nejlepší výsledek za celou neděli a 2. nejlepší za oba dny. Nejlepší bylo 92 bodů u tříleté fenky z Anglie, třetí nejlepší výsledek získal kamarád Tomáš s Cherry a to 88  bodů.

Obrazek

Navíc jsme si vyslechli chválu na Fifčin outrun, který byl prý nejlepší za celý den, ale to já opravdu nemohu soudit, nervozita je nervozita a tak mám pocit, že jsem viděla věci, které se vůbec nestaly.
Shrnutí celé akce - Fixi mě moc mile překvapila, protože to bylo poprvé, co jsem cítila, že opravdu pracuje pro mě a opravdu se snažila, holka moje ušatá.
A důsledky? Fí dostala večer slíbenou večeři šampiónů a mé veliké poděkování za to, že se přemohla a dokázala, že opravdu můžeme pracovat týmově. A já mám velké, převelké předsevzetí, víc jí věřit a třeba jí i na příští akci pomoct, protože to tentokrát odedřela všechno sama a já jí to jen trošku ztěžovala. 

Obrazek